Často kladené otázky - Směrnice a normy

ATEX

RoHS

Bezpečnostní pneumatika

ATEX

Nabízí společnost Festo také kompletní řešení, jako jsou rozváděče a upevňovací desky, pro oblasti s ochranou proti výbuchu?
Společnost Festo je rovněž odborníkem v této komplexní oblasti. Kontaktujte naše odborné pracovníky pro oblast Pneumatická technika připravená k přímé instalaci.

Up

Pro které kategorie výbušných zón nabízí společnost Festo své výrobky?
Společnost Festo nabízí výrobky pro zóny 1, 21 a 2, 22.

Up

Jak dlouho je již směrnice ATEX v platnosti?
Tato směrnice byla začleněna do německého právního řádu 12. prosince 1996. V konečném znění vstoupila tato směrnice v platnost 1. července 2003, kdy nahradila veškerá předcházející ustanovení.

Up

Proč pro rozváděče není předepsán stupeň krytí IP?
Rozvádeč neposkytuje žádnou ochranu proti vstupu plynů. Místo toho musí být pro příslušnou zónu uzpůsobena veškerá zařízení v tomto rozváděči.

Up

Proč jsou pro nebezpečné oblasti z hlediska plynů schváleny pouze jednotky pro úpravu stlačeného vzduchu řady D?
Veškeré redukční ventily a redukční ventily s filtrem jsou vybaveny sekundárním odvětráním, ze kterého může volně unikat vzduch do atmosféry, a tím vířit prach. Totéž platí pro spínací ventily typu HEE-...

Up

Co je úmyslem směrnice ATEX?
Výbušné prostředí představuje stálé nebezpečí v hornickém, chemickém a petrochemickém průmyslu kvůli používaným zpracovatelským technikám. Taková prostředí mohou být způsobována různými podmínkami, jako je únik plynů, výpary nebo mlha. Výbušná prostředí by se měla předpokládat také v mlýnech, silech a v provozech na zpracování cukru a krmiv. Z tohoto důvodu jsou elektrická zařízení určená do potenciálně výbušných prostředí předmětem zvláštní směrnice, ATEX 95 nebo 94/9/EC. Tato směrnice byla 1. července 2003 rozšířena také na neelektrická zařízení. ATEX je jejím pracovním názvem, který je odvozený od „Atmosphère Explosible“ (francouzsky „výbušné prostředí“). ATEX je Směrnice 94/9/EC s datem 23. března 1994 týkající se zařízení a ochranných systémů určených pro potenciálně výbušná ovzduší.

Up

Jaký je význam výrazu zabezpečený?
  • Napětí anebo proud (výkon) v zabezpečeném obvodu jsou tak malé, že nemůže dojít ke vznícení potenciálně výbušného prostředí v důsledku zkratu, přerušení nebo zemního spojení. 
  • Zápalná energie jakékoli jiskry, která může vzniknout, je menší než minimální energie vznícení daného potenciálně výbušného ovzduší. 
  • Vznícení potenciálně výbušného ovzduší nebude způsobeno ani jiskrou, ani tepelným jevem.

Up

Které kategorie zařízení pokrývají které zóny?
Kategorie zařízení Zóna plynu Zóna prachu
1 0 20
2 1 21
3 2 22

Up

Které výrobky Festo jsou konstruovány pro oblasti s ochranou proti výbuchu?

Aktuální informace o ochraně proti výbuchu pro součásti Festo lze vyhledat na našich internetových stránkách. Klepněte na stránku Ochrana proti výbuchu

Up

Který izolační zesilovač lze použít s čidlem SMT-8F-I-8,2 V...?

Společnost Festo izolační zesilovače nenabízí, ale rádi vám i v tomto budeme dále nápomocni. Spojte se telefonicky s kterýmkoli naším technickým poradcem.

Up

Jaké vzdálenosti je třeba ponechat mezi terminály, které jsou zabezpečené, a těmi, které zabezpečené nejsou?
Vzdálenost mezi zabezpečenými a nezabezpečenými terminály musí být alespoň 50 mm.

Up

Je vyžadováno prohlášení od výrobce pro modul, jehož veškeré jednotlivé díly byly zvoleny dle předepsaných požadavků?
Není, ale je možné je vydat na základě požadavku zákazníka.

Up

RoHS

Co znamená RoHS?
Dne 1. července 2006 vstoupila v platnost Směrnice EU o omezení používání některých nebezpečných látek (Restriction of the use of certain Hazardous Substances - RoHS). Tato směrnice zakazuje používání šesti materiálů (olova, kadmia, rtuti, šestimocného chromu PBB (polybromovaných bifenylů) a PBDE (polybromovaných bifenyléterů)) v elektrických a elektronických zařízeních uvedených do prodeje po 1. červenci 2006.

Up

Jaké materiály jsou na základě směrnice RoHS zakázány?
Olovo, kadmium, rtuť, šestimocný chrom, PBB (polybromované bifenyly), PBDE (polybromované bifenylétery)

Up

Jaká je definice vyhovění směrnici RoHS?
Směrnice RoHS definuje následující mezní hodnoty: maximálně 0,1 váhového procenta olova, rtuti, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných bifenyléterů (PBDE) v homogenním materiálu, nebo 0,01 váhového procenta kadmia v homogenním materiálu.

Up

Jakým způsobem jsou označeny výrobky vyhovující směrnici RoHS?

Směrnice RoHS nepředepisuje žádné označení dílů vyhovujících směrnici RoHS. Společnost Festo neprovádí nijaké zvláštní označení svých dodávaných dílů. Vyhovění směrnici RoHS však můžete zkontrolovat pomocí Seznamu výrobků. Případně nás můžete kontaktovat přímo - e-mailem info_cz@festo.com nebo na telefonu 261 099 611.

Up

Byly již směrnice RoHS a WEEE začleněny do německého právního řádu?

Obě směrnice byly zavedeny na základě zákona „ElektroG - Elektro- und Elektronikgerätegesetz“ (Zákon o elektrických a elektronických přístrojích), který vstoupil v platnost 24. března 2005.

Up

Pro které státy platí směrnice RoHS?

Jedná se o směrnici EU, a proto je právně účinná pouze ve členských zemích EU. Bez ohledu na to má však směrnice RoHS podstatně větší důsledky. V dalších státech již existují srovnatelné zákony, nebo se takové zákony připravují. Trh pro elektroniku je globální a Evropa je jednoduše pouze jednou z jeho částí. Na druhou stranu budou v budoucnosti cizí výrobci, kteří si budou přát prodávat své výrobky v Evropě, nuceni vyrábět pouze výrobky vyhovující směrnici RoHS.

Up

Bezpečnostní pneumatika

Vyrábí společnost Festo ventil pro bezpečné odvětrání?

Elektropneumatický ventil pro náběh tlaku a odvětrání MS6-SV je určen pro rychlé a bezpečné snížení tlaku a pozvolný náběh tlaku v pneumatických systémech a v koncových zařízeních používaných v průmyslu.

Ventil MS6-SV odpovídá normě DIN EN ISO 13849-1.

Max. možná úroveň funkční způsobilosti = „e“

MS6-SV

Up

Které kategorie jsou specifikovány pro bezpečnostní součást řídicího systému (SRP/CS)?

Tyto kategorie se popisují v normě DIN EN ISO 13849-1:2007.
Jedná se v jejich případě o základní parametry pro dosažení zvláštní úrovně funkční způsobilosti (PL). Definují požadovanou odezvu bezpečnostních součástí řídicího systému s ohledem na jejich odolnost vůči chybám.

 

Kategorie Požadavky Odezva systému Princip dosažení bezpečnosti
B Bezpečnostní součásti řídicích systémů nebo jejich ochranných mechanismů a vaše vlastní součásti musí být konstruovány, vyráběny, voleny, sestavovány a kombinovány takovým způsobem, aby splňovaly příslušné normy, a tak byly schopné odolávat očekávaným vlivům. Výskyt chyby může vést ke ztrátě bezpečnostní funkce. Především charakterizováno výběrem součástí
1

Je nutné splnit požadavky uvedené v B.

Musí se použít ověřené součásti a bezpečnostní principy.

Výskyt chyby může vést ke ztrátě bezpečnostní funkce. Pravděpodobnost výskytu je nižší než v kategorii B. Charakterizováno především výběrem součástí
2

Musí se splnit požadavky platné pro kategorii B a musí se používat ověřené bezpečnostní postupy.

Řízení stroje musí bezpečnostní funkci v příhodných intervalech kontrolovat.

Výskyt chyby mezi těmito kontrolami může vést ke ztrátě bezpečnostní funkce.

Tato ztráta chybové funkce bude odhalena při následující kontrole.

Charakterizováno především danou strukturou
3

Musí se splnit požadavky platné pro kategorii B a musí se používat ověřené bezpečnostní postupy.

Bezpečnostní součásti musí být konstruovány takovým způsobem, aby:
• izolovaná chyba v rámci kterékoli z těchto součástí nezpůsobila ztrátu bezpečnostní funkce
• pokud je to možné, tato jedna chyba byla detekována

Pokud k této jediné chybě dojde, bezpečnostní funkce je nadále zachována.
Jsou detekovány některé, nikoli však veškeré chyby.Současný výskyt několika neodhalených chyb může vést ke ztrátě bezpečnostní funkce.
Charakterizováno především danou strukturou
4

Musí se splnit požadavky platné pro kategorii B a musí se používat ověřené bezpečnostní postupy.

Bezpečnostní součásti musí být konstruovány takovým způsobem, aby:
• izolovaná chyba v rámci kterékoli z těchto součástí nezpůsobila ztrátu bezpečnostní funkce
• jednotlivé chyby byly identifikovány v okamžiku, kdy nastane první další požadavek na bezpečnostní funkci, nebo předtím. Pokud není identifikace možná, nesmí vést výskyt shluku neidentifikovaných chyb ke ztrátě bezpečnostní funkce.

Pokud nastanou jednotlivé chyby, musí být bezpečnostní funkce vždy zachována.
Rozpoznání shluků chyb snižuje pravděpodobnost ztráty funkce daného bezpečnostního systému (vysoké DC).
Chyby se musí odhalit dostatečně včas, aby se zabránilo ztrátě bezpečnostní funkce.
Charakterizováno především danou strukturou

 

Up

Jaký je vztah mezi kategoriemi, DC, MTTFd a PL?

Tyto specifikace se vztahují k pravděpodobnostnímu přístupu podle DIN EN ISO 13849-1:2007.
Obrázek znázorňuje vztahy mezi bezpečnostními kategoriemi, DC, MTTFd a PL.

Na základě kombinace kategorie a DCavg se určí, který sloupec v obrázku je třeba použít. V závislosti na MTTFd každého kanálu se musí zvolit jeden ze tří barevně kódovaných rozsahů v příslušném sloupci.
Svislá poloha těchto rozsahů určuje dosaženou PL. Tu lze odečíst na svislé ose.

 

Performance level

Up

Jakým způsobem se u pneumatických součástí stanovuje MTTFd (střední doba do nebezpečné poruchy)?

MTTFd pro každý kanál se specifikuje ve třech etapách a musí se sledovat zvlášť
pro každý kanál (např. jednotlivý kanál nebo každý kanál v rámci redundantního systému).
Maximální MTTFd, jež může být specifikována, je 100 let.


MTTFd

Označení pro každý kanál Rozsah pro každý kanál
Nízký 3 roky ≤ MTTFd < 10 let
Střední 10 let ≤ MTTFd < 30 let
Vysoký 30 let ≤ MTTFd ≤ 100 let

Hodnoty MTTFd pro jednotlivé součásti mohou být buď vypočítány nebo odhadovány.
V souladu se správnou inženýrskou praxí se uvažuje hodnota MTTFd nebo B10d pro pneumatické součásti, kde B10d = 20 000 000 spínacích cyklů, pokud určité vlastnosti setrvávají konstantní.

Při výpočtu MTTFd v souladu s DIN EN ISO 13849-1, Příloha C, postupujte následovně:

Na základě B10d a nop, středním počtem sepnutí za rok, lze MTTFd pro součásti vypočítat následujícím způsobem:

 

MTTF

where

nop

S následujícími specifikacemi, jež jsou splněny ve vztahu k dané součásti:
- hop je střední provozní doba v hodinách za den
- dop střední provozní doba ve dnech za rok
- tZyklus je střední doba mezi počátky dvou po sobě jdoucích cyklů součásti (např. spínání ventilu) v sekundách za cyklus

Up

Jak se zjišťuje požadovaná úroveň funkční způsobilosti PLr?

Úroveň funkční způsobilosti (PL) se stanovuje v souladu s DIN EN ISO 13849-1:2007.

Úroveň funkční způsobilosti (PL) se definuje podle pravděpodobnosti nebezpečných poruch za hodinu. Existuje pět stanovených úrovní funkční způsobilosti (a až e) s definovanými rozsahy pravděpodobnosti nebezpečných poruch.

 

Úroveň funkční způsobilosti Průměrná pravděpodobnost nebezpečných poruch za hodinu
a ≥ 10-5 do < 10-4
b ≥ 3 x 10-6 do < 10-5
c ≥ 10-6 do < 3 x 10-6
d ≥ 10-7 do < 10-6
e ≥ 10-8 do < 10-7

 

Pro každou bezpečnostní funkci, která je vykonávána bezpečnostní součástí řídicího systému musí být definována a dokumentována požadovaná úroveň funkční způsobilosti (PLr). Požadovaná úroveň funkční způsobilosti se určuje na základě výsledku stanovení rizik ve vztahu k poměru snížení rizika dosahovaného bezpečnostními součástmi řídicího systému.

Požadovaná úroveň funkční způsobilosti (PLr) je úroveň funkční způsobilosti (PL) vyžadovaná k dosažení požadovaného snížení rizika pro každou bezpečnostní funkci.

Pro účely stanovení rizik, které se provádí, se uvažuje, že zamýšlená bezpečnostní funkce doposud nebyla vykonána.
Za účelem tohoto odhadu se využívá diagram rizik ke zjištění požadované úrovně funkční způsobilosti (PLr) pro každou bezpečnostní funkci.

 

Performance-Level 

 

Legenda:
L Nízké přispění ke snížení rizik
H Vysoké přispění ke snížení rizik
PLr Požadovaná úroveň funkční způsobilosti

Parametry rizik:
S Vážnost zranění
S1 Lehké zranění (obecně bez trvalých následků)
S2 Těžké zranění (obecně s trvalými následky), včetně smrti
F Četnost nebo trvání vystavení riziku
F1 Zřídka až méně časté nebo krátké trvání vystavení riziku
F2 Časté až stálé nebo dlouhé trvání vystavení riziku
P Možnost vyloučení rizika nebo snížení poškození
P1 Možné za určitých podmínek
P2 Téměř nemožné

Up

Které bezpečnostní normy musí výrobce stroje splnit?

EN ISO 13849-1:2007, Bezpečnostní díly řídicích systémů, část 1: Všeobecné principy konstrukce, stanovuje následující:

„Struktura bezpečnostních norem pro strojní zařízení je následující:

a) Normy typu A (základní bezpečnostní normy) se zabývají základními definicemi, konstrukčními principy a všeobecnými hledisky, která se mohou vztahovat ke strojním zařízením.
b) Normy typu B (základní technické bezpečnostní normy) se zabývají určitou bezpečnostní otázkou nebo typem ochranného zařízení, které lze použít pro celou řadu strojů:
- Normy typu B1 pro konkrétní bezpečnostní otázky (např. bezpečnostní vzdálenosti, povrchová teplota, hluk);
- Normy typu B2 pro ochranná zařízení (např. dvojruční ovládací prvky, aretační mechanismy, ochranná zařízení reagující na tlak, ochranná zařízení pro odpojení zdrojů).
c) Normy typu C (bezpečnostní normy pro strojní zařízení) se zabývají podrobnými bezpečnostními požadavky na konkrétní stroj nebo skupinu strojů.“

Up

Jakých účelů ochrany je třeba dosáhnout?

Účelem ochrany je ochránit osoby, zvířata a majetek před poškozením.
Poškození v tomto smyslu zahrnuje fyzické zranění, poškození zdraví a střet mezi předměty.

Up

Které bezpečnostní principy je nutné dodržovat?

Základní a zavedené bezpečnostní principy pro pneumatická zařízení jsou popsány v DIN EN ISO 13849-2, Příloha B.

Specifikují se následující základní bezpečnostní principy:

použití vhodných materiálů a výrobních metod,
správné stanovení velikosti a vytvarování,
vhodný výběr, kombinace, sestavení,
montáž a instalace součástí, dodržení pokynů výrobce ohledně použití
Využití principu dělení energií. Tento princip nelze v případě některých aplikací využít, např. pokud porucha v pneumatickém obvodu vytváří další rizika.
Vhodné upevnění
Omezení tlaku, např. pomocí redučkních ventilů
Omezení/snížení rychlosti, např. pomocí škrticích ventilů
Odpovídající opatření k zamezení znečištění stlačeného vzduchu
Vhodný rozsah času odezvy při zohlednění např. délky hadic, tlaku, kapacity odvětrání, síly, zmenšování síly pružiny, tření, mazání, teploty, setrvačnosti během zrychlování a zpomalování, vzájemného působení tolerancí
Odolnost vůči okolním podmínkám, např. teplotě, vlhkosti, vibracím, znečištění
Ochrana proti neočekávanému spuštění
Zjednodušení, např. snížení počtu součástí v bezpečnostních zařízeních
Vhodný teplotní rozsah
Vymezení bezpečnostních funkcí od ostatních funkcí

Specifikují se následující zavedené bezpečnostní principy:

Naddimenzování/bezpečnostní faktor. Bezpečnostní faktory jsou stanoveny v normách, nebo jsou založeny na zkušenostech s bezpečnostními aplikacemi.
Bezpečná poloha, pohybující se prvek součásti je mechanicky přidržován v jedné z možných poloh
Zvýšená síla v poloze VYP. Možným řešením je, aby byl poměr povrchu plochy pro pohyb šoupátka ventilu do bezpečné polohy (poloha VYP) výrazně větší než poměr povrchu plochy pro pohyb šoupátka ventilu do polohy ZAP (bezpečnostní faktor).
Ventil, který se pod tlakem zátěže uzavírá. Obecně se jedná o sedlové ventily, např. kuželové kónické ventily, kulové kohouty.
Vynucená mechanická akce/aktivace
Duplicita dílů, snížení projevených poruch použitím několika stejných dílů,
použití spolehlivých pružin
Omezení/snížení rychlosti pomocí odporu působícího proti dosažení definovaného objemového průtoku. Příkladem jsou pevné membrány a omezovače.
Omezení/snížení síly, které lze dosáhnout pomocí spolehlivého redukčního ventilu, např. osazeného spolehlivou pružinou a správně dimenzovaného a zvoleného.
Vhodný rozsah provozních podmínek, např. tlak, objemový průtok a teplotu je třeba zohlednit.
Vhodná preventivní ochrana proti znečištění stlačeného vzduchu
Dostatečné pozitivní přesahy u šoupátkových ventilů. Tento pozitivní přesah zajišťuje funkci zabrzdění a zabraňuje nepřípustným pohybům.
Omezení hystereze, hystereze se zvyšuje např. při vyšším tření. Hysterezi ovlivňuje také vzájemné působení tolerancí.

Neexistuje daný seznam spolehlivých součástí. Součást, která je vhodná pro určité použití, může být pro jiná použití naprosto nevhodná.

Norma DIN EN ISO 13849-2, Příloha B, obsahuje dále seznam poruch s předpoklady poruch a výluk pro různé skupiny pneumatických součástí.
Tyto všeobecné předpoklady poruch by měly být doplněny specifickými předpoklady pro jednotlivé součásti na základě přesné znalosti výrobku.

Cílem je prošetřit, jakým způsobem ovlivní porucha součásti danou bezpečnostní funkci.

Up

Co jsou bezpečnostní díly řídicího prvku?
Bezpečnostní díl řídicího prvku (SRP/CS) je takový díl, který reaguje na vstupní signály vztahující se k bezpečnosti a který vytváří výstupní signály vztahující se k bezpečnosti. EN ISO 13849-1:2007, Bezpečnostní díly řídicích systémů, část 1: Všeobecné principy konstrukce, stanovuje následující: „Díly řídicích systémů stroje, které jsou určeny k zajišťování bezpečnostních funkcí, se nazývají bezpečnostní díly řídicích systémů (SRP/CS) a mohou sestávat buď z hardwarových nebo softwarových prostředků a mohou buď existovat odděleně od řídicího systému stroje, nebo jako jeho nedílná součást. Kromě zajištění bezpečnostních funkcí mohou SRP/CS poskytovat rovněž provozní funkce (např. dvouruční ovládací prvky jako prostředek ke spuštění procesu). Schopnost bezpečnostních dílů řídicích systémů provádět bezpečnostní funkci za předvídatelných podmínek je utříděna do jedné z pěti úrovní, které se nazývají „úrovně funkční způsobilosti“ (PL). Tyto úrovně funkční způsobilosti se definují podle pravděpodobnosti nebezpečných poruch za hodinu.“

Up

Jaký je rozdíl mezi nebezpečím a rizikem?
Tyto pojmy se popisují v EN ISO 12100-1:2004. Provádí se analýza nebezpečí, během které se určí převládající riziko. Pokud je to nutné, následuje po tomto proces zmenšování rizik. Nebezpečí je potenciálním zdrojem újmy, kde újma je chápána buď ve smyslu fyzického zranění nebo poškození zdraví. Nebezpečí lze specifikovat v souladu s jeho příčinou (např. nebezpečí působené mechanickými součástmi, nebezpečí působené elektrickým zařízením) nebo s typem újmy, již lze očekávat (např. nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nebezpečí úrazu pořezáním, nebezpečí otravy, nebezpečí požáru). Nebezpečí ve smyslu této definice je buď stále přítomné během řádného používání stroje (např. nebezpečné pohyby dílů stroje, elektrický oblouk při svařování, nezdravá poloha těla, hlukové emise, vysoká teplota) nebo se může objevit neočekávaně (např. výbuch, nebezpečí rozdrcení v důsledku neúmyslného/neočekávaného spuštění, násilné vymrštění v důsledku poškození, náraz z důvodu zrychlování/brzdění). Riziko je kombinací pravděpodobnosti nastávající újmy a míry této újmy. Po analýze nebezpečí a po zavedení odpovídajících opatření ke snížení rizik může určité zbytkové riziko nadále zůstávat. V průběhu posuzování rizik, které sestává z analýzy a klasifikace rizik, se definují meze daného stroje, identifikují se nebezpečí, odhaduje se riziko a posoudí se, zda byly dosaženy cíle snižování rizik.

Up

Jaká existují opatření ke snížení rizik?

Obecné strategie snížení rizik jsou podrobně uvedeny v normě DIN EN ISO 12100-1.
V zásadě by se mělo předpokládat, že pokud na některém stroji existuje riziko a nejsou realizována ochranná opatření, dříve či později dojde k poškození.
Existuje-li riziko, měly by kroky směřovat k maximálnímu možnému snížení tohoto rizika. Bezpečnost stroje (během celé jeho životnosti a za všech provozních podmínek) je přednější než jeho funkčnost, uživatelská ovladatelnost a nutné náklady.
Toto však platí pouze v rámci definovaných mezí určitého stroje, pro jeho uvažované použití, pro důvodně předpokládatelná nesprávná použití, v rámci fyzikálních mezí stroje a pro jeho předpokládatelnou životnost.
Snížení rizik se dociluje pomocí tzv. „třístupňové metody“, jak je uvedeno dále:

Přirozeně bezpečná konstrukce (dosažená zamezováním rizikům nebo minimalizací rizik vhodným výběrem konstrukčních vlastností samotného stroje anebo výběrem vhodných interakcí mezi osobami vystavenými těmto rizikům a strojem).
Technická ochranná opatření
Informování uživatele o zbývajících rizikách.

Up

Jaký je rozdíl mezi závadou a poruchou?
Závada je stav funkční jednotky charakterizovaný neschopností provádět požadovanou funkci s výjimkou takovéto neschopnosti během preventivní údržby nebo jiných plánovaných činností, nebo z důvodu nedostatku externě dodávaného materiálu. Závada je často důsledkem poruchy samotné jednotky. Porucha znamená ukončení schopnosti funkční jednotky plnit požadovanou funkci. Následně po poruše nastává závada jednotky. „Porucha“ je událost, zatímco „závada“ je stav. Další rozlišení je třeba činit mezi: nebezpečnou poruchou, kde se jedná o poruchu, která potenciálně může znamenat uvedení bezpečnostního dílu řídicího systému do stavu nebezpečí nebo chybné funkce; poruchou se společnou příčinou (CCF): poruchy různých jednotek v důsledku jediné události, přičemž tyto poruchy nejsou ve vztahu vzájemné závislosti; systematickou poruchou: porucha s deterministickým vztahem k určité příčině, kterou lze odstranit pouze změnou konstrukce, výrobního procesu, provozního postupu, dokumentace nebo přidružených faktorů.

Up

Jaký je rozdíl mezi DIN EN 954-1 a DIN EN ISO 13849-1?
EN 954-1:1996 byla nahrazena normou EN ISO 13849-1:2007. Obě normy popisují bezpečnostní díly řídicích systémů a byly harmonizovány se Směrnicí o strojních zařízeních EK. Nová norma je předmětem přechodového období do listopadu 2009. Do té doby je její zohlednění možné, nikoli však povinné. Toto nahrazení s sebou nese zásadní změnu přístupu. Původní deterministický pohled normy EN 954-1 je doplněn pravděpodobnostními principy. Základní přístup EN 954-1 je založený na posouzení struktur a na použití ověřených metod, jako jsou bezpečnostní funkce, grafy rizik a kategorie. Nová norma doplňuje započítání pravděpodobnosti s kvantifikací spolehlivosti a testovatelnosti součástí a dále uvážení potenciálních poruch. Z grafu rizik tak již nevyplývá kategorie řízení, jak je tomu v EN 954-1, ale spíše úroveň funkční způsobilosti (PL).

Up

Jak se zjišťuje požadovaná úroveň vlastností (PL)?

Odhad úrovně funkční způsobilosti (PL) je nezbytné provést pro každou bezpečnostní součást řídicího systému. Je nutné stanovit následující aspekty:

hodnota MTTF pro jednotlivé součásti (střední doba před výskytem závady způsobující nebezpečí);
DC (pokrytí diagnostiky);
CCF (odhad poruch se společnou příčinou);
Struktura;
Chování bezpečnostní funkce v podmínkách závady;
Bezpečnostní software;
Systematické poruchy;
Schopnost vykonat bezpečnostní funkci za předvídatelných okolních podmínek.

Up

Co je pokrytí diagnostiky (DC)?
Pokrytí diagnostiky (DC) uvádí účinnost diagnostiky, které lze dosáhnout, jako poměr četnosti odhalených nebezpečných poruch k četnosti všech nebezpečných poruch. Ve většině případů lze k odhadnutí DC použít metodu analýzy možného výskytu a vlivu vad (FMEA - Failure Mode and Effects Analysis) nebo podobné metody. Klasifikace podle rozsahu: minimální DC < 60 %, 60 % ≤ nízké DC < 90 %, 90 % ≤ střední DC < 99 %, 99 % ≤ vysoké DC. Ve vztahu k odhadům DC u pneumatických zařízení zahrnují použitelné pokyny následující část z normy EN ISO 13849-1, Příloha E: nepřímé sledování (např. sledování s využitím tlakových spínačů, sledování polohy akčních členů na základě elektrických veličin): 90 % až 99 % DC, bez ohledu na dané použití; přímé sledování (např. sledování polohy ovládacích ventilů na základě elektrických veličin, sledování elektromechanických jednotek pomocí aktivních operací): 99 % DC

Up

Jaká opatření jsou k dispozici jako ochrana proti poruchám se společnou příčinou (CCF - common cause failures)?

Poruchy různých jednotek způsobené jednotlivými událostmi, kde tyto poruchy nejsou ve vzájemném příčinném vztahu, jsou známy jako poruchy se společnou příčinou (CCF).

Poruchy se společnou příčinou by se neměly zaměňovat za podobné poruchy.

Odhad CCF a jejich následků je kvantitativní proces, který by se měl aplikovat na celé zařízení a měl by brát v úvahu každou bezpečnostní součást řídicího systému.
K tomu jsou opatřením přiděleny příslušné hodnoty, které jsou založené na odborném zhodnocení vlivu každého z těchto opatření ke snížení četnosti těchto poruch se společnou příčinou.

Postupy udílení bodových hodnot a kvantifikace opatření proti poruchám se společnou příčinou by měly být založeny na normě DIN EN ISO 13849-1, Příloha F.

Up

Jaká funkční hlediska jsou důležitá v případě zařízení pro NOUZOVÉ ZASTAVENÍ?

Funkční hlediska zařízení pro nouzové zastavení jsou popsána v EN ISO 13850:2007, Nouzové zastavení – Konstrukční principy. Tato norma nahrazuje EN 418:1993.

Účelem zahrnutí funkce nouzového zastavení ve strojních zařízeních je zabránit hrozícímu nebezpečí, nebo minimalizovat nebezpečí, které již existuje.
Funkce nouzového zastavení musí být spouštěna jediným úkonem jedné osoby.
Bezpečnostní požadavky v souladu s DIN EN ISO 13850:2007 jsou následující:

  • Funkce nouzového zastavení musí být dostupná a funkční v každém okamžiku a musí mít přednost před veškerými ostatními funkcemi a procesními kroky ve všech režimech provozu stroje, aniž by v jejím důsledku byly poškozeny jakékoli přístroje nebo vybavení, které jsou konstruovány za účelem uvolnění zachycených osob. Až do ručního odblokování funkce nouzového zastavení nesmí být možné používat jakékoli příkazy ke spuštění (úmyslné, neúmyslné či neočekávané) vedoucí k ovlivnění procesních kroků, jež byly zastaveny aktivací funkce nouzového zastavení.
  • Funkce nouzového zastavení se nesmí používat jako náhrada za ochranná opatření nebo jiné bezpečnostní funkce, ale měla by se spíše navrhnout jako doplňkové ochranné opatření. Funkce nouzového zastavení nesmí negativně ovlivňovat účinnost krytů nebo armatur anebo mechanismů s jinými bezpečnostními funkcemi.
  • Funkce nouzového zastavení musí být navržena takovým způsobem, aby nebezpečné pohyby a provoz stroje byly zastaveny vhodným způsobem, jakmile dojde k aktivaci zařízení nouzového zastavení, a to aniž by byla způsobena další nebezpečí, a bez nutnosti jakýchkoli dalších kroků ze strany osob v souladu s vyhodnocením rizika.
  • Funkce nouzového zastavení musí být navržena takovým způsobem, aby rozhodnutí k aktivaci ovládacího prvku nouzového zastavení mohla daná osoba učinit, aniž by musela uvažovat o možných důsledcích tohoto kroku.

Nouzové zastavení musí být popsáno tak, jak je uvedeno v některé z následujících kategoriích zastavení:

Kategorie zastavení 0

Vypnutí prostřednictvím:
okamžitého odpojení napájecího zdroje od hnacích součástí stroje, nebo
mechanické izolace mezi nebezpečnými díly a součástmi stroje sloužícími k jejich pohonu, a je-li to nutné, prostřednictvím zabrzdění.

Kategorie zastavení 1

Řízené vypnutí při připojeném napájecím zdroji k hnacím prvkům stroje, aby bylo možné docílit zastavení, přičemž následně po vypnutí dojde k odpojení napájecího zdroje.
Příklady odpojení napájecího zdroje zahrnují:
vypnutí napájecího zdroje pro elektromotory stroje,
odpojení pohyblivých dílů stroje od zdroje mechanické síly,
odstavení hydraulického/pneumatického napájení používaného pro píst/narážku.

Volba kategorie zastavení pro nouzové zastavení musí být provedena na základě vyhodnocení rizik daného stroje.

Po aktivaci zařízení nouzového zastavení příkazem k nouzovému zastavení musí být zachována účinnost tohoto příkazu až do jeho ručního odblokování. Odblokování musí být možné provést pouze v místě, kde došlo k aktivaci příkazu k nouzovému zastavení. Odblokování tohoto příkazu nesmí mít za následek opětovné spuštění stroje, ale musí pouze umožnit, aby stroj mohl být opět spuštěn. Opětovné spuštění stroje musí být možné pouze za předpokladu, že byl stroj ručně odblokován v místě, na kterém došlo k aktivaci nouzového zastavení.

Zařízení nouzového zastavení musí být připojeno ke všem ovládacím panelům, pokud z vyhodnocení rizik nevyplyne, že to není nutné.

U zařízení nouzového zastavení musí být použit princip přímé aktivace s funkcí mechanické aretace.

V případě závady na zařízení nouzového zastavení (včetně funkce uložení příkazu k nouzovému zastavení) musí mít funkce generující příkaz k nouzovému zastavení přednost před funkcí ukládání tohoto příkazu. Odblokování (např. odemknutí) nouzového zastavení musí být možné pouze jako výsledek ručně provedeného úkonu v místě, kde došlo k aktivaci nouzového zastavení.

Spínač funkce nouzového zastavení musí být červený. Jestliže se za tímto spínačem nachází nějaký materiál v pozadí, musí být žlutý, pokud je to proveditelné.

Up

Jaký je funkční vztah mezi funkcemi zastavení v elektrických a pneumatických zařízeních?

DIN EN 60204-1:1993 (současně známá také jako VDE-0113), Elektrická zařízení na strojích, stanovuje funkce zastavení pro elektrická zařízení.

Existují tři následující kategorie funkcí zastavení:

Kategorie 0: Odstavení okamžitým vypnutím dodávky energie k pohonům stroje (tj. neřízené odstavení);
Kategorie 1: Řízené odstavení, kdy je dodávka energie odpojena až poté, kdy se stroj zastavil;
Kategorie 2: Řízené odstavení, kdy je dodávka energie k součástem stroje zachována.

Každý stroj musí být vybaven funkcí zastavení kategorie 0. Funkce zastavení kategorie 1 anebo 2 musí být k dispozici, pokud je to nezbytné z hlediska bezpečnostních anebo funkčních požadavků na daný stroj. Zastavení kategorie 0 a kategorie 1 musí být funkční bez ohledu na provozní režim, přičemž zastavení kategorie 0 musí mít přednost.*

U pneumatické techniky lze provádět následující úkony:

Kategorie 0: Vypnout stlačený vzduch a elektrické napájení;
Kategorie 1: Použití brzdy nebo vložky pro brzdu;
Kategorie 2: např. ventil 5/2, monostabilní efekt - válec se navrátí do původní polohy.

Up

Která funkční hlediska jsou důležitá v případě pneumatického dvouručního ovládání?

Dvouruční ovládání by mělo být konstruováno v souladu s DIN EN 574:1997.
Dvouruční ovládání vyžaduje k ovládání stroje alespoň současnou nebo synchronizovanou aktivaci oběma rukama.
Dvouruční ovládání se dělí na jednotlivé typy I, II, III A, III B a III C. Volba daného typu závisí na přítomných nebezpečích, vyhodnocení rizik a dalších ovlivňujících hlediscích, která se u jednotlivých použití liší.
Fyzické uspořádání ovládacích prvků by mělo být navrženo tak, aby riziko náhodné aktivace těchto ovládacích prvků bylo co nejnižší a aby nebylo snadné obcházet ochrannou funkci dvouručního ovládání. 
Pneumatický blok dvouručního řízení ZSB-1/8 je bezpečnostní součást, která vyhovuje směrnici o strojních zařízeních
89/392/EEC, Příloha 4. Odpovídá kategorii 1 podle normy DIN EN 954 (pouze ve spojení s tlakovým spínacím ventilem, např. VD-3-PK-3) a Typu III A podle DIN EN 574.

Up

Co je třeba vzít v úvahu při konstrukci pneumaticky ovládaných oddělovacích krytů?

Kryty musí být konstruovány v souladu s EN 953:1997. 

Kryty jsou klasifikovány jako buď pevné nebo pohyblivé. V normě EN 953:1997 je ohledně strojově ovládaných krytů stanoveno následující: „Strojově ovládané kryty nesmí způsobovat zranění (např. kvůli uzavíracímu tlaku, vyvíjené síle, rychlosti nebo ostrým hranám). Jestliže je kryt vybaven dalším bezpečnostním zařízením, který automaticky okamžitě otevírá kryt v případě, že se kryt dostane do kontaktu s nějakou osobou nebo předmětem, poté nesmí síla, jež zabrání uzavření krytu, přesáhnout 150 N. Kinetická energie krytu nesmí přesáhnout 10 Nm. Není-li kryt takovým bezpečnostním zařízením vybaven, musí se tyto hodnoty odpovídajícím způsobem snížit na 75 N, resp. na 4 Nm.“ 

Jednoduché, pneumaticky ovládané dveře či okna s vodorovným nebo svislým posuvem se proto musí konstruovat s dodržením hodnot 75 N a 4 Nm. Vyšší uvedené hodnoty lze použít pouze v případech, kdy jsou tyto dveře či okna funkčně spjaté např. s bezpečnostními podložkami, světelnými závorami, dotykovými blokovacími lištami atd., které zajistí automatické opětovné otevření krytu.

Up

Co po vás bude požadováno při ověřování platnosti?

Plán ověření musí rovněž uvádět prostředky, které se mají použít k ověření definovaných
bezpečnostních funkcí a kategorií. Pokud je to příhodné, musí stanovit následující:
 
• identitu dokumentů pro dané specifikace;
• provozní a okolní podmínky;
• bezpečnostní principy použité jako podklad;
• zavedené bezpečnostní principy;
• zavedené součásti;
• předpoklady o chybách a vyloučení chyb, které je třeba uvážit;
• analýzy a zkoušky, které byly použity.

Up

Jaké informace o bezpečnostních součástech musí být dokumentovány výrobcem strojního zařízení?

Při konstrukci bezpečnostních součástí řídicího systému musí výrobce zdokumentovat alespoň následující informace v souladu s DIN EN ISO 13849-1:2007:

Bezpečnostní funkce zajišťované bezpečnostními součástmi řídicího systému.
Vlastnosti každé z bezpečnostních funkcí.
Přesné body, ve kterých bezpečnostní součásti začínají a končí.
Okolní podmínky.
Úroveň funkční způsobilosti (PL).
Zvolenou kategorii.
Parametry vztahující se ke spolehlivosti (MTTF, DC, CCF a dobu použití).
Opatření proti systematickým závadám.
Použitou technologii.
Veškeré bezpečnostní závady, které byly zohledněny.
Důvody k vyloučení závad.
Důvody pro konstrukci (např. zohledněné závady, vyloučené závady).
Dokumentace softwaru.
Opatření proti důvodně předvídatelnému chybnému použití.

Všeobecně je tato dokumentace určena pro interní využití ze strany výrobce a nepředává se uživateli stroje.

Uživateli však musí být naopak poskytnuty informace, které jsou důležité pro bezpečné použití bezpečnostních součástí řídicího systému.
Tyto informace musí zahrnovat následující, nikoli však výlučně:

Meze bezpečnostních součástí ve zvolených kategoriích a pro každou z vyloučených závad.
Meze bezpečnostních součástí a každá vyloučená závada pro tyto součásti, pokud podstatným způsobem přispívají k udržení zvolené kategorie a funkční způsobilosti z hlediska bezpečnosti, musí být doplněny odpovídajícími informacemi (např. pro modifikace, údržbu a opravy) k zachování stálé oprávněnosti daného vyloučení závady.
Vlivy změn specifikované funkční způsobilosti bezpečnostních funkcí.
Jasné popisy rozhraní bezpečnostních součástí a ochranných mechanismů.
Doba odezvy.
Provozní meze (včetně okolních podmínek).
Zobrazovací prvky a alarmy.
Potlačení a dočasné zrušení bezpečnostních funkcí.
Provozní režimy.
Údržba.
Kontrolní seznamy pro údržbu.
Zjednodušení přístupnosti a výměny vnitřních dílů.
Metody pro snadné a spolehlivé odstraňování poruch.
Informace vysvětlující možné aplikace pro použití příslušné kategorie.
Sledování zkušebních intervalů, pokud je to relevantní.

Specifické informace o kategorii nebo kategoriích a úrovni funkční způsobilosti bezpečnostních součástí musí být uvedeny následovně:

Datované odkazy na DIN EN ISO 13849-1:2006.
Kategorie B, 1, 2, 3, nebo 4.
Úroveň funkční způsobilosti a, b, c, d nebo e.

PŘÍKLAD: Bezpečnostní součást s kategorií B a s úrovní funkční způsobilosti a by měla být doplněna následujícími informacemi:
ISO 13849-1:2006 Kategorie B PL a

Up