Výzvy v moderní výrobě

Rostoucí náklady na energie a potřeba snižovat emise CO2 představují pro podniky velkou výzvu. Přísné předpisy, jako je směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), a zavádění nových standardů, jako jsou Science Based Targets (SBTi), vyžadují od společností zvýšené úsilí. Současně mají zákazníci velká očekávání od svých dodavatelů ohledně uhlíkové stopy výrobků (PCF), ekologicky šetrnýché a udržitelných materiálů a energetickoé účinnosti.

Nová dynamika nákladů a přínosů

Pro nákupčí a rozhodující osoby to otevírá nový pohled na investice do automatizačních technologií. Energie a náklady na materiál mohou ovlivnit ekonomickou životaschopnost efektivních automatizačních řešení. Koneckonců, energetická účinnost a ochrana zdrojů už nejsou jen módními výrazy, ale měřitelnými faktory, které přímo ovlivňují provozní náklady. V závislosti na základním systému mohou opatření na zvýšení účinnosti snížit spotřebu energie a provozní náklady; doby návratnosti musí být vypočítány pro konkrétní aplikaci. Tato dvojí úspora – energie a materiálu – často vede k rychlejší amortizaci investičních nákladů, než se předpokládalo.

Přesná data pro větší transparentnost

Přínosy však sahají mnohem dál než pouze k okamžitým úsporám nákladů. Aby bylo možné zavést přísnější environmentální regulace, jako je zákon o energetické účinnosti (EnEfG) a CSRD, je stále důležitější transparentně dokumentovat výkonnost v oblasti udržitelnosti. Vybraná automatizační a datová řešení mohou poskytovat technická data pro řízení energie a udržitelnosti. Podporují vytváření energeticky účinných procesů, zlepšují sledovatelnost a poskytují přesná data pro zprávy o udržitelnosti.

Konstrukční přístupy zaměřené na budoucnost

Pro vývojáře a konstruktéry se udržitelná automatizace může stát katalyzátorem inovací. De centra pozornosti se při návrhu přesouvají klíčové údaje, jako je spotřeba energie a uhlíková stopa. Pro ucelený pohled je důležité vzít v úvahu jak výrobní stopu, tak stopu po celou dobu životnosti. Začlenění aspektů udržitelnosti do procesu vývoje vyžaduje přehodnocení, ale zároveň nabízí příležitost pro inovativní řešení. Jasné požadavky a transparentní plánování s pomocí nástrojů pomáhají při konstrukci použít správnou technologii – pneumatickou, elektrickou nebo kombinovanou – se správnými rozměry. Technické možnosti jsou rozmanité: Čidla, jako jsou čidla průtoku v pneumatických systémech nebo snímače točivého momentu v elektrických pohonech, umožňují přesné zaznamenávání a optimalizaci spotřeby energie. Pokročilé nástroje pro analýzu dat pomáhají optimalizovat provoz strojů a minimalizovat spotřebu zdrojů. Sledování stavu může předvídat poruchy a předcházet jim; zlepšuje účinnost zařízení a současně prodlužuje jeho životnost. Ke zlepšení celkové bilance přispívají také výrobky se sníženým obsahem CO₂ (např. z bioplastů). Digitální dvojčata mohou poskytnout všechny relevantní informační modely pro automatizační komponenty a aktivní řetězce v podobě digitální reprezentace – od konstrukce přes virtuální uvedení do provozu (VIBN) a provoz až po recyklaci.

Jednejte prozíravě

Kromě aspektů, jako je modularita, snadná opravitelnost a recyklovatelnost, je při vývoji automatizace zaměřené na budoucnost výhodné sledovat vývoj. Plánovaný digitální pas výrobků EU je příkladem budoucích regulací, které by měly být zahrnuty do rozhodování o návrhu již dnes. Obsahuje podrobné informace o výrobku, jako je například uhlíková stopa výrobku, a má zlepšit transparentnost v celém hodnotovém řetězci.

Závěr: Udržitelnost jako konkurenční výhoda

Udržitelná automatizace je více než jen trend, protože v stále více environmentálně uvědomělém světě může zásadně přispět k dlouhodobému úspěchu společnosti. V závislosti na aplikaci a výchozích podmínkách mohou investice do energeticky nebo zdrojově úsporných technologií nabídnout úsporný potenciál. Jsou lépe připraveny na budoucí regulační požadavky a mohou flexibilně reagovat na měnící se tržní podmínky.

Konkrétní kroky k udržitelné automatizaci

Pro úspěšné zavedení udržitelné automatizace se doporučují následující kroky:

1. Komplexní energetická analýza výrobních procesů, například kontrola doby chodu strojů a aktuální spotřeby energie
2. Identifikace hlavních spotřebičů a potenciálních úspor
3. Hodnocení automatizace se zaměřením na energetickou účinnost a snížení emisí CO₂
4. Zohlednění hodnot PCF (Product Carbon Footprint -uhlíkové stopy výrobku) při výběru komponentů
5. Začlenění kritérií udržitelnosti do výběru dodavatele