Nejčastějším a zároveň nejvíce podceňovaným problémem v systémech se stlačeným vzduchem jsou energetické ztráty způsobené netěsnostmi. Tichý syčivý zvuk na šroubení, netěsnící spojka - to, čeho si v každodenní hlučné výrobní rutině nevšimnete, se v průběhu roku promítne do značných nákladů, kterým lze předejít. Jediná drobná netěsnost o průměru pouhého jednoho milimetru při tlaku v síti 6 barů způsobuje roční dodatečné náklady ve výši téměř 180 eur. Audit v typickém výrobním závodu ukázal, jak rychle se tyto drobné ztráty sčítají: byly zjištěno 278úniků - s celkovými náklady téměř 50 000 eur ročně. Jedná se o kapitál, který se doslova rozplyne ve vzduchu. Úniky často zůstávají neodhaleny, protože je nikdo cíleně nehledá. Každý, kdo se aktivně zabývá detekcí netěsností, však rychle zjistí, že neexistuje téměř žádné opatření, které by rychleji a udržitelněji snižovalo náklady na energii. Odstranění netěsností nejen šetří peníze, ale také zlepšuje disponibilitu a stabilitu celého systému.
"Pro jistotu je lepší trochu přitlačit" - tato myšlenka je pevně zakotvena v mnoha provozech. Aby se zabránilo tlakovým ztrátám způsobeným dlouhým potrubím nebo filtrem, je kompresor často nastaven na výrazně vyšší tlak, než jaký vyžaduje skutečná aplikace. Pokud například kompresor běží na 7,5 baru, ačkoliv je na stroji požadováno pouze 6 barů, jedná se o trvale drahou bezpečnostní rezervu. Každý bar přetlaku zvyšuje spotřebu energie kompresoru o 6-8 % - den za dnem, rok za rokem. Praktický příklad ukazuje efekt: v závodu s ročními náklady na stlačený vzduch kolem 780 000 eur vedlo snížení tlaku v systému o pouhý 1 bar k úspoře téměř 47 000 eur ročně. Bezpečnostní rezervy jsou důležité, ale nadměrný tlak v systému je dlouhodobě nákladné řešení. Přesná analýza toho, jaký tlaku je na kterém místě skutečně potřebný, okamžitě šetří náklady - aniž by byla ohrožena spolehlivost procesu.
Kromě přístupů v rámci celého systému existuje často velký potenciál přímo na stroji. Například v typické aplikaci vyfukování, která suší nebo čistí součásti na dopravním pásu. Tryska dříve foukala nepřetržitě a spotřebovávala 533 standardní litry za minutu (Nl/min) - i když ve stanici nebyla žádná součástka. Roční náklady na jedinou pracovní operaci přesahovaly 7 000 eur. Situaci zásadně zlepšily dvě jednoduché úpravy:
- Řízení podle potřeby:
Čidlo nyní přesně rozpozná, kdy součástka dorazí do stanice.
- Pulzace vzduchu:
Místo nepřetržitého vhánění vzduchu se vzduch pouze krátce a selektivně sepne (např. 0,5 sekundy ZAP, 0,5 sekundy VYP), zatímco součástka prochází před tryskou.
Spotřeba stlačeného vzduchu klesla na přibližně 260 Nl/min. Roční náklady klesly na méně než 1 800 eur - úspora více než 5 000 eur ročně! Návratnost investice činila jen několik týdnů. Na tomto příkladu je jasně vidět, že i malé optimalizace aplikací mohou mít velký dopad - a proč se Vám vyplatí se na ně podívat blíže.