Page 8 - trends in automation

Posel vody

Prof. Dr.-Ing. Peter Cornel

je jedním z nejvýznamnějších mezinárodních odborníků v oboru

dodávek pitné vody a úpravy odpadních vod na světě. V rozhovoru pro časopis trends in

automation popisuje, jakým způsobem mohou úpravny vod pro získání pitné vody

dosáhnout až 40procentních úspor. Z hlediska udržitelného využívání pitné vody je již nyní

v rozrůstajících se velkoměstech vytvářena technologická budoucnost.

Rozhovor

Osobní profil

Prof. Dr.-Ing. Peter Cornel

Peter Cornel studoval chemické inženýrství na univerzitě

v Karlsruhe, kde promoval v roce 1983. Poté studoval na

Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Po čtrnácti letech mezi-

národních pracovních zkušeností v oboru technologií prů-

myslových závodů je nyní profesorem Ústavu pro technolo-

gie úpravy odpadních vod institutu IWAR při Technické

univerzitě Darmstadt. Od roku 2005 je rovněž čestným pro-

fesorem na Technické univerzitě Qingdao v Číně.

Prof. Dr.‑Ing. Peter Cornel je jedním z nejvýznamnějších me-

zinárodních odborníků v oboru dodávek pitné vody a úpra-

vy odpadních vod na světě. Výzkumné instituty, jako napří-

klad Německá výzkumná nadace (Deutsche

Forschungsgemeinschaft, DFG) a Federální ministerstvo pro

vzdělání a výzkum, a mnohá vědecká periodika spoléhají na

jeho odborné znalosti a zkušenosti. Vedle vedoucích pozic

v odborných radách a komisích je profesor Cornel rovněž

členem správní rady asociace German Water Partnership.

Jste předsedou Ústavu pro technologie úpravy odpadních

vod při TU Darmstadt v Německu, řídíte výzkumné projekty,

pracujete jako expert a spoluautor vědeckých časopisů a jste

členem správní rady mnoha komisí. Co je vaší motivací?

Prof. Dr.-Ing. Peter Cornel:

Jako student technologií výrobních

procesů jsem byl ovlivněn zvlášť silným znečištěním vody, kte-

ré zasáhlo Evropu v sedmdesátých letech dvacátého století. Na

přehradních hrázích Mohanu a Rýna jste mohli pozorovat ob-

rovské kopce pěny. Byla to také doba, kdy byla zaseta semínka

něčeho, co se blížilo uvědomění si nutnosti ochrany životního

prostředí. Mojí motivací dnes není vývoj procesů a zařízení –

pohlížím na ně spíše jako na prostředky k danému účelu –, ale

především ochrana přírody a vodních zdrojů. Zároveň však mu-

sím říci, že věřím, že musíme být rovněž realisté a přijmout sku-

tečnost, že řeky, jako například Rýn, Mohan, Neckar a další, jež

jsou předmětem intenzivního využívání, již nemají stejnou kva-

litu vody jako průzračné horské potoky. Cílem by mělo být do-

sažení kvality vody alespoň blízké přírodní, která by umožňova-

la využití pro více účelů.

Hovoříte o evropských zkušenostech na poli ochrany vodních

zdrojů. Jsou podobné znaky vývoje patrné i v dalších zemích?

Prof. Dr.-Ing. Peter Cornel:

V porovnání s mnoha rozvíjejícími se

ekonomikami jsme v Německu a celkově v Evropě z hlediska tech-

nologií úpravy odpadních vod a přidružené infrastruktury o několik

desetiletí napřed. Rozvojové země se dopouštěly a stále ještě do-

pouštějí více méně stejných chyb, jakých jsme se v 50. a 60. letech

dvacátého století, kdy bylo všechno zaměřeno na ekonomický růst,

dopouštěli my. Podívejte se například na Koreu a ekonomiky

tzv. asijských tygrů během 90. let minulého století. Nyní jsme svěd-

ky stejných záležitostí v Číně. Ekonomický růst je na prvnímmístě

a životní prostředí se nestane tématem k řešení dříve než o mnoho

let později. Znovu a znovu se setkáváme s tím, že ochrana životní-

ho prostředí je téměř vždy poháněna spíše ekonomickou nutností

než vědomím o její nezbytnosti. Pokud si například farmáři stěžují,

že řeka, jež je využívána pro zavlažování, je znečištěná, vytváří to

ekonomickou nutnost čistit odpadní vody dříve, než jsou vypouště-

ny do daného vodního toku. Čím vyšší je stupeň znečištění, tím

vyšší jsou náklady na přípravu pitné vody získávané z dané řeky.

Hnací silou je zde ekonomika, nikoli ekologie.

Je možné používat řešení, jež byla vyvinuta v Evropě, také

v oblasti Dálného východu?

Prof. Dr.-Ing. Peter Cornel:

Problémy, jimž čelí rozvojové země,

jsou velmi odlišné od těch, které jsme měli a ve skutečnosti ješ-

tě máme zde v Evropě. Dodávka pitné vody a úprava odpadních

vod v rychle se rozšiřujících velkoměstech představuje zásadní

problém. Když jsem přicestoval do Šanghaje před dvaceti lety,

mělo toto město asi sedm milionů obyvatel. Dnes jich má mezi

17 a 22 miliony. Ke konci 90. let dvacátého století jsme s našimi

kolegy z Univerzity Tongji rozebírali otázku vypouštění odpad-

ních vod a velikost a koncepci nové čistírny odpadních vod.

Tato čistička je nyní již dokončena, a pokud dobře vím, jde

o největší čističku na světě. Nicméně v té době nikdo nemohl

předvídat pozdější exponenciální růst populace, a tak tento zá-

vod již není schopen uspokojit stávající požadavky.